|
|
Vyhodnocení reálné a nominální konvergence ČR a vybraných států k eurozóně
Dufek, Josef
Hlavním cílem práce je posouzení současného vývoje reálné a nominální konvergence České republiky a vybraných států k průměru eurozóny. V rámci posouzení reálné konvergence se práce zaměřuje na měření sladěnosti hospodářských cyklů a strukturální konvergenci. Měření sladěnosti hospodářských cyklů je provedeno v duchu novodobého pojetí teorie OCA. Při posouzení strukturální konvergence je hodnocen vývoj podobnosti odvětvových struktur a intenzita vnitro-odvětvového obchodu. U nominální konvergence jsou rozhodující Maastrichtská konvergenční kritéria a vývoj indexu CPL. Zatímco analýza konvergence ukazuje na vysoké hod-noty sladěnosti hospodářských cyklů a konvergenční tendence u většiny států, tak vývoj v oblasti strukturální konvergence ukazuje na stále trvající rozdíly v oblasti odvětvové specializace mezi sledovanými státy, což by mohlo vést ke zvýšenému riziku výskytu asymetrických šoku v případě společného členství v měnové unii.
|
|
|
Připravenost zemí střední a východní Evropy na vstup do eurozóny
Bujáček, Jakub
Tato diplomová práce se zabývá posouzením současného vývoje nominální a strukturální konvergence a sladěnosti hospodářského cyklu zemí CEE s eurozónou. K tomu se využívá Maastrichtských kritérií, indexů podobnosti odvětvových struktur a teorie optimálních měnových oblastí. Použity jsou zde také alternativní techniky měření sladěnosti hospodářského cyklu, které přispívají k šířce závěrů, které tato práce přináší. Vybrané techniky naznačují konvergenční proces zemí CEE k eurozóně, ale také přetrvávající rozdíly mezi západním a východním křídlem EU, což v případě sdílení společné měny vede k riziku výskytu asymetrického šoku.
|
|
|
Model výdajové strany rozpočtu Evropské unie implikovaný z principů teorie fiskálního federalismu
Plaga, Robert
Cílem disertační práce je navrhnout úpravy objemu a struktury rozpočtu EU tak, aby výsledný evropský rozpočet vycházel ze základních principů teorie fiskálního federalismu a poznatků teorie optimálních měnových oblastí pro vyrovnání se s asymetrickými hospodářskými šoky. K rozhodování o zařazení či vyřazení jednotlivých výdajových kategorií byla autorem stanovena čtyři alokační ekonomická kritéria, vycházející ze základních principů teorie fiskálního federalismu. V oblasti realizace redistribuční a stabilizační funkce veřejných financí byly v rozhodování zohledněny také poznatky teorie optimálních měnových oblastí pro vyrovnání se s asymetrickými hospodářskými šoky. S využitím ekonomických kritérií vycházejících ze základních principů teorie fiskálního federalismu a na základě analýzy výdajové struktury současného rozpočtu EU tak autor doporučuje úpravu rozpočtu EU. Konkrétně by mělo dojít k zařazení výdajů na národní obranu do společného rozpočtu v rozsahu 0,50 % HDP EU-27, posílení objemu "evropských" výdajů na vědu, výzkum a vývoj na 0,40 % HDP EU-27. Dále návrh počítá se zachováním výdajů na projekty dopravních sítí evropského významu (0,17 % HDP), rovněž tak s výdajovými položkami do oblasti zahraničních vztahů (0,067 % HDP), zajištění vnitřní bezpečnosti a justice (0,084 % HDP). Administrativní náklady jsou v modelu kalkulovány jako 6 % z ostatních položek rozpočtu. Ve vztahu k funkci redistribuční autor navrhuje zrušení evropské dimenze společné zemědělské politiky a koncentraci výdajů politiky hospodářské a sociální soudržnosti (0,50 % HDP EU-27) pouze na podporu hospodářsky slabších regionů. Velký význam je v modelu rozpočtu EU přisuzován naplňování stabilizační funkce veřejných financí prostřednictvím stabilizačního mechanismu, který má podobu centralizovaného systému podpor v nezaměstnanosti o objemu 1,25 % HDP EU-27. Současně by tato specifická součást společného rozpočtu mohla sloužit jako nástroj, který bude fungovat asymetricky, a bude tak v dobách ekonomického růstu vytvářet rezervy, které budou moci být využity v době hospodářského poklesu. Celková výše výdajů, soustředěných v navrhovanému modelu rozpočtu EU, je kalkulována na 3,15 % HDP EU-27.
|
|
|
Problematika zavedení Eura v ČR
Janna, Martin ; Vopátek, Jiří (vedoucí práce) ; Špaček, Martin (oponent)
Cílem práce je doporučit stanovisko ke vstupu do eurozóny, podepřené analýzou výhod a nevýhod v návaznosti na aktuální hospodářskou a politickou situaci. Výsledkem práce je shromáždění informací a argumentů vhodných pro podnikatele, manažery i občany, které umožňují vytvořit si představu, v čem je pro ně euro výhodné a naopak. Problém byl analyzován z hlediska kvantitativní i kvalitativní analýzy za pomoci SWOT analýzy, teorie optimálních měnových oblastí a analýzy makroekonomických ukazatelů. Pro ucelenou představu byly analyzovány i programy politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Přínosem práce je ucelený náhled na problematiku eura s vyhodnocením aktuální situace včetně stanovení nejbližšího možného data jeho přijetí.
|
|
| |
|
|
Analýza problémů zemí Jižního křídla EMU a přistoupení ČR do Eurozóny
Michailidis, Dimitrios ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Dudáková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu současných problémů zemí jižního křídla EMU a Irska, tedy zemí v dnešní době obvykle označovaných zkratkou "PIIGS". Jako analytický rámec slouží teorie optimálních měnových oblastí rozšířená o její dynamický pohled. Diplomová práce postupně hledá příčinu vnitřních a vnějších nerovnováh těchto zemí, především pak provázanost problémů deficitů běžných účtů, vysokého soukromého a veřejného zadlužení, vysoké nezaměstnanosti a zhoršující se konkurenceschopnosti v mezinárodním obchodě. Přichází se závěrem, že jejich hlavní příčinou byly vysoká inflace a vysoko zakotvená inflační očekávání, které přes inflační diferenciály vytvořily asymetrický šok ve společné měnové politice. Vlastní přínos práce přináší v analýze projevů Waltersovy kritiky na běžné účty zemí EMU a vlivu inflačních očekávání na asymetričnost měnové politiky. V apendixu hodnotí připravenost České republiky k přijetí společné měny podle analýz provedených v této práci.
|
|
|
Zhodnocení pozitiv a negativ přístupu České republiky k Evropské měnové unii
Kabešová, Karin ; Korda, Jan (vedoucí práce)
Práce hodnotí přínosy a náklady vstupu České republiky do Evropské měnové unie. Definuje Teorii optimálních měnových oblastí, klasický i moderní pohled, a argumenty pro a proti vstupu do měnové oblasti. Dále se zabývá náklady a přínosy členství v měnové unii a to jak teoreticky, tak jejich přibližným vyčíslením. Zhodnocuje plnění maastrichtských kritérií ČR a simuluje její pobyt v ERM II. Závěrem je vyhodnocení pozdějšího vstupu do EMU jako nejvýhodnějšího řešení pro ČR.
|
|
|
Vstup ČR do EMU ? výhody, rizika, načasování vstupu do eurozóny, porovnání názorů a vliv společné měny na bankovní systém ČR
Bartošková, Renata ; Vošická, Zdenka (vedoucí práce) ; Paneš, Patrik (oponent)
Tématem této diplomové práce je vstup České Republiky do eurozóny a otázky a problémy s tímto krokem spojené. K přijetí eura se nové členské země zavázaly již při podávání žádosti o členství. Vyhlídky na přijetí eura však v ČR nejsou prozatím příznivé. Česká ekonomika sice velmi rychle roste a konvergence k ekonomikám západní Evropy, ale pozitiva tohoto růstu jsou do značné míry vyvážena vysokým zadlužováním státu a nízkými investicemi do oborů s vysokou přidanou hodnotou, které budou klíčové pro naši konkurenceschopnost. Krátkozraká hospodářská politika je jednou z hlavních brzd našeho vstupu do Eurozóny. Zřejmě největším problémem je politický rozměr debaty o euru a závislost splnění maastrichtských kritérií na ekonomických reformách.
|
host ::
RSS.